Bio

Tomáš Kubík (* 15. října 1977 Pelhřimov) je český malíř, absolvent Ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana na Akademii výtvarných umění v Praze.

Po ukončení základní školy absolvoval v letech 1992-1996 Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a kromě kreslení a malby si osvojil grafické techniky, modelování a fotografii. Chodil též kopírovat mistrovská díla do Národní galerie v Praze a věnoval se krajinomalbě.

Po absolvování střední výtvarné školy byl přijat do Ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana na Akademii výtvarných umění v Praze. Během šesti let, které Kubík strávil v Beranově ateliéru (1996-2002), mohl plně uplatnit svou mimořádnou technickou zdatnost i přirozené tíhnutí k tvorbě starých mistrů. V letech 2002-2004 pokračoval ve studiu v Ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka.

Tomáš Kubík byl již během studia oceněn jako mimořádný talent, když ve druhém ročníku získal Ateliérovou cenu a Cenu rektora AVU (1998) a roku 2000 cenu Ministra školství za mimořádné výsledky v oboru Malba. V témže roce uspěl v soutěži o reprezentativní portrét prof. JUDr. Karla Malého pro portrétní galerii rektorů Univerzity Karlovy v Karolinu. Jeho obraz Scény z manželského života zakoupila roku 2004 Národní galerie v Praze. Obrazy z jeho první zahraniční výstavy v USA (2002), která získala vynikající recenzi v místním tisku, byly rozprodány do soukromých sbírek.

První účast Tomáše Kubíka na soutěži, kterou pořádá The Royal Society of Portrait Painters v Londýně, mu roku 2021 přinesla zvláštní ocenění (Highly Commended) od Burke’s Peerage Foundation – Award for Classically Inspired Portrait za portrét David v renesančním stylu. Porota do soutěže vybrala i další Kubíkův portrét Valeria. Roku 2021 byl Kubíkův obraz Inner Rage vybrán na výroční přehlídku Evropského Muzea Moderního Umění (MEAM) v Barceloně Figurativas 2021.

Během studia na střední škole maloval Tomáš Kubík v plenéru a tíhl k impresionistické malbě. V prvním ročníku na Akademii se věnoval převážně malbě zátiší a už v první sérii obrazů, kterou začínal původně v postimpresionistickém stylu podle Cézanna, přešel s tím, jak se aranžovaná jablka postupně kazila, k realistické malbě trompe l’oeil. Nakonec vznikla na toto téma série pěti zátiší s jablky a kompoty na kostkované vlněné dece s názvem Studie rozkladu (1997). Jeho veristická zátiší zobrazují většinou zcela obyčejné objekty, jako suchou aloe v květináči (Zátiší s kaktusem, 1997) nebo svazky cibule (Cibule I a II, 1997, 1998), zcela v souladu s estetikou prosazovanou prof. Beranem.

Výraznou inspirací pro vlastní tvorbu byly zahraniční cesty a bezprostřední dojmy z maleb Rembrandta, Carravaggia nebo Michelangela i Belvederské torzo. Mramorové řecké torzo z 1. stol. před začátkem letopočtu svou dokonalostí ovlivnilo celé generace umělců počínaje italskou renesancí (Tomáš Kubík, Torzo Belvedere I., z cyklu „Projekt Michelangelo“, 2020).

K malbě portrétu přešel Kubík rozsáhlou sérií portrétních studií svých výrazů v zrcadle, které nakonec převedl do „skupinového autoportrétu“ Klon (1998-1999), v němž několikrát opakuje autoportrét v jakési hluchoněmé vřavě, studující vlastní tvář ve složitém světelném režimu. Uplatnil zde Rembrandtovu psychologizaci postav, Carravaggiův šerosvit a smysl pro detail i napodobení lidových typů charakteristické pro holandské malby. Pro Kubíkovu figurální malbu je typický kontrast mezi novobarokní teatrálností a psychologickou nejistotou, či ironizujícím sebezpytem postav reagujících na vnější svět. Autoportrét pak znovu využil v sérii přípravných skic pro portrét vojáka v tankistické přilbě (Autoportrét v helmě, 1997-1998), ve Velkém autoportrétu v ateliéru (1997), portrétní studii dle Vermeera (Vermeerova slina, 1997-1998) nebo v expresivní kompozici Autoportrét s figurínou (2001).

V té době začal pro studium šerosvitu používat box s umělým osvětlením po vzoru Tintoretta a namaloval sérii aktů podle živého modelu a volný cyklus figurálních kompozic na téma lidských vztahů (1999-2001). První z dvojice rozměrných obrazů Scény z manželského života (1999-2000) zakoupila roku 2004 Národní galerie v Praze, druhou kompozici na podobné téma nazvanou Máří Magdaléna, vytvořil v letech 200-2001 a byla vystavena na velkém přehledu evropské a americké figurativní malby, bienále Figurativas v MEAM Museum v Barceloně (2019). Kubík se s oblibou věnuje mnoha figurálním kompozicím, kde může využít své technické schopnosti i individuální charakterizaci postav, které předtím studuje v přípravných skicách v ateliéru (Večeře v Jordaensově stylu , 1998-1999, Čtyři mudrcové, 1999).

V souboru obrazů Portrétní dokument v renesančním stylu z let 2020-2021, který je inspirován raně renesanční portrétní malbou Albrechta Dürera a Hanse Holbeina, vytváří soubory portrétů svých současníků, které by nakonec měly sloužit jako jakýsi časosběrný dokument.

V cyklu Smrt a dívka (2018), odkazujícímu k tématu Vanitas, využil jako model bílý sádrový odlitek dívčí tváře, který umožňuje studovat jemné nuance reliéfu při různém nasvícení a mírně nadživotní model lidské lebky. Jde o tradiční akademickou disciplínu, která seznamovala žáky s antickým dědictvím a grisaillovou technikou kresby. Model přitom sám o sobě vyvolává napětí mezi neosobní sádrou a emocionálně vypjatým, romantickým tématem. Malíř sochařské modely umisťuje do temných boxů a nasvěcuje je otvory ve stěně, aby dosáhl zvláštních efektů.

Tomáš Kubík často do obrazů, které jsou inspirované klasickou malbou a vytvořené stejnou technikou, vkládá cizorodé detaily, aby bylo zřejmé, že se jedná o současné dílo. Idealizované Michelangelovy kresebné studie mužských aktů pro figury ze stropu Sixtinské kaple zvané Ignudi mu posloužily jako kompoziční předlohy pro hyperrealistické mužské akty. K jejich ztvárnění si poněkud provokativně zvolil současné lidské typy z fitcentra s výraznou muskulaturou, tetováním a stejnoměrně opálenou pokožkou ze solária. Malíř přitom musel původní Michelangelovu manýristickou kompozici určenou pro podhled, kterou nebylo možné aranžovat s živým modelem, v předloze transponovat do reálné, věrohodné a nenásilné polohy kombinací fotomontáže a digitální malby.

Ještě před sto lety bylo povinností každého adepta malířské akademie studovat antické mramory a pořizovat kopie starých mistrů. Celé generace trávily hodiny u belvedérského torza, kopírovaly Dürera nebo Carravagia. Tato vášeň dnes působí u praktikujícího umělce takřka nepatřičně. Proto tato touha se intenzivně zabývat Rembrandtem, Michelangelem nebo antickými mramory, zůstává vyhrazena už jen historikům umění a malíři Tomášovi Kubíkovi.

Výstavy:

  • 2021 – 2022 ModPortrait, Artelibre Gallery Zaragoza, MEAM Museum Barcelona.
  • 2021 Royal Society of Portrait Painters Annual Exhibition, London, United Kingdom.
  • 2021 Figurativas 2021, MEAM Museum, Barcelona.
  • 2021 Tomáš Kubík – Michelangelo v Lockdownu, Samostatná výstava, Galerie Art Mozaika, Praha.
  • 2020 – 2021 15th International ARC Salon Exhibition, Los Angeles, USA.
  • 2020 La Art Show, Los Angeles, USA.
  • 2019 – 2020 Figurativas 2019, MEAM Museum, Barcelona.
  • 2019 – 2020 Už je nejhůř, Galerie 90°, Černošice.
  • 2019 Tomáš Kubík – Kresby, myšlenky, záznamy…, Samostatná výstava, Zimní refektář Strahovského kláštera, Praha.
  • 2019 Arista Art Spoon, Villa Baruchello, Porto Sant Elpidio, Itálie.
  • 2017 Fascinace realitou, Muzeum moderního umění, Olomouc.
  • 2015 Kresby – Samostatná výstava, Alina Gallery, Karlovy Vary.
  • 2004 Diplomanti AVU, Veletržní palác, Praha.
  • 2003 ARTTODAY Group, Galerie Nová síň, Praha.
  • 2002 Tomáš Kubík – Selected paintings and drawings, Samostatná výstava, Gallery Design Lab, Miami, Florida.
  • 2001 Malířská škola profesora Z. Berana, Wortnerův dům AJG, České Budějovice.
  • 2000 Akademie výtvarných umění 2000, Mánes, Praha.
  • 1997 Výstava ateliéru profesora Berana, Galerie U prstenu, Praha.
  • a mnoho dalších

Ocenění:

  • 2021 Obraz „Inner Rage (Autoportrét s figurýnou)“ se umístil v soutěži Figurativas 2021, kterou pořádá MEAM Museum v Barceloně.
  • 2021 Obrazy „David v renesančním stylu“ a „Valeria“ byly vybrány na prestižní výstavu Royal Society of Portrait Painters Exhibition, v Londýně.
    Portrét „David v renesančním stylu“ byl oceněn nadací Burke’s Peerage Foundation – Award for Classically Inspired Portrait.
  • 2020 Umístění v soutěži 15th International ARC Salon Exhibition, Los Angeles, USA.
  • 2019 Obraz „Máří Magdaléna“ se umístil v soutěži Figurativas 2019, kterou pořádá MEAM Museum v Barceloně.
  • 2004 Obraz „Scény z manželského života“ zakoupila Národní galerie v Praze a je vystaven ve stálé sbírce NG ve Veletržním paláci v Praze.
  • 2001 Vítězství v soutěži o reprezentativní portrét rektora Karlovy Univerzity prof. JUDr. Karla Malého.  Portrét je vystaven v pražském Karolínu v rámci unikátní výtvarné galerie portrétů rektorů Univerzity Karlovy (od roku 1882). Více zde.
  • 2000 Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty za mimořádné výsledky ve studiu a tvůrčí činnosti oboru Malba.
  • 1998 Cena rektora Akademie výtvarných umění v Praze. 
  • 1998 Ateliérová cena.

Odkazy:

Kontakty: